Výživné pro děti

Výživné pro děti

Děti mají mít zásadně shodnou životní úroveň s životní úrovní rodičů. Jejich životní úroveň by měla být zachována i v případě rozchodu rodičů. Každý rodič má ze zákona vyživovací povinnost vůči svému dítěti. Problém s otázkou vyživovací povinnosti a její výší nastává většinou v okamžiku, kdy se rodiče rozchází a rozhoduje se o péči o dítě. Ideální variantou je to, když se rodiče na péči i výši výživného dohodnou. Pokud se rodiče nedohodnou, je třeba podat návrh na úpravu poměrů k nezletilému k soudu, který rozhodne o tom, komu bude svěřeno dítě do péče a rozhodne též o výši výživného.

V zásadě výživné hradí ten z rodičů, kterému nebylo dítě svěřeno do péče a který o dítě přímo nepečuje.

Pro určení výše výživného je významná celá řada faktorů:

  • Zvolený model péče o dítě – zda je dítě svěřeno do výlučné péče jednoho rodiče, který se o dítě fakticky stará,  a druhý rodič má právo styku s dítětem, nebo do střídavé péče rovnoměrné nebo nerovnoměrné (počet dnů v měsíci, kdy má rodič dítě u sebe, nemusí být přesně rozdělen půl na půl) nebo do společné péče, která odpovídá nejvíce klasickému rodinnému životu;

  • Majetkové poměry rodičů – soud zjišťuje příjmy rodičů ze zaměstnání nebo podnikání, zjišťuje majetek rodičů, výdaje rodičů související s bydlením, zdravotním stavem apod.;

  • Schopnosti a možnosti rodiče – zjišťuje se dosažené vzdělání rodičů, možnost uplatnění na trhu práce, zda se jeden z rodičů bezdůvodně nevzdal výhodnějšího zaměstnání nebo zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika;

  • Odůvodněné potřeby dítěte – zde se jedná o ty potřeby s ohledem na zájem a volnočasové aktivity dítěte. Důležitý je v tomto ohledu věk dítěte, protože čím starší dítě je, tím má vyšší nároky na své potřeby, a tedy výdaje rodiče. Pro určení výše potřeb dítěte je možné využít doporučující tabulku výživného vyhotovenou Ministerstvem spravedlnosti ČR;

  • Další vyživovací povinnost rodičů – jedná se o situace, kdy má rodič děti již z předešlého manželství nebo vztahu anebo má děti v rámci nově založené rodiny;

  • Majetkové poměry nových partnerů či manželů – soud zjišťuje i ekonomickou situaci v rámci nové rodiny a nového partnera nebo manžela, se kterým rodič žije. Ačkoliv nový partner nemá žádnou vyživovací povinnost k dítěti, může však ekonomickou situaci v rodině svými příjmy ovlivnit a soud by měl k těmto skutečnostem přihlédnout.

Rodič má povinnost živit své dítě do té doby, dokud není schopno se samo živit. Výživné platí rodič k rukám druhého rodiče, který se o dítě stará. Jakmile nabude dítě svéprávnosti, platí rodič výživné přímo dítěti.

Ačkoliv existuje řada doporučujících tabulek pro určení výše výživného, včetně tabulky vydané Ministerstvem spravedlnosti ČR, je třeba k nim přistupovat pouze jako k obecným doporučujícím vodítkům. Výživné bude stanoveno vždy s ohledem na konkrétní případ a potřeby dítěte.


Máte-li zájem upravit poměry k nezletilému dítěti, změnit výši výživného nebo si nejste jisti, jak máte ve Vašem konkrétním případě postupovat, ráda Vám vše vysvětlím a pomohu.

Vložte svůj text...